Ministerstvo spravedlnosti v dubnu předložilo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník“). Navrhované změny Občanského zákoníku se týkají tzv. nesporného rozvodu manželství, tj. manželství bez zjišťování příčin rozvratu, a veřejností je tato novela laicky označovaná též jako „rozvod u notáře“.

​

Nejvýznamnější navrhovanou změnou je vypuštění jedné z podmínek rozvodu manželství, a to rozhodování soudu o úpravě poměrů nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, v době po rozvodu. Nově bude postačovat, aby se manželé dohodli mezi sebou, aniž by řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte po rozvodu bylo vedeno před soudem. Za dostačující navrhovaná novela považuje dohodu s doložkou vykonatelnosti uzavřenou před notářem.

​

Současná úprava

​

Dle úpravy obsažené v Občanském zákoníku soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, v době po rozvodu manželů.

​

Z tohoto základního pravidla tak vyplývá, že řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte v době po rozvodu je vedeno vždy, a to jak při rozvodu se zjišťováním příčin rozvratu (tj. sporný rozvod), tak i při rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství (tj. nesporný rozvod), a je jednou z podmínek uskutečnění rozvodu manželství.

​

Rozhodnutím rozumíme nejen autoritativní úpravu poměrů mezi rodiči a dětmi v době po rozvodu ze strany soudu (tak tomu bývá u sporného rozvodu), ale také uzavření dohody mezi manžely jakožto rodiči a její následné odsouhlasení ze strany soudu v řízení o úpravě poměrů (v případě nesporného rozvodu).

 

Co vede legislativce ke změně?

​

Důvodová zpráva k novele zákona hovoří o několika důvodech, kdy hlavním z nich je přesvědčení legislativce, že již v současnosti je velké množství rozvádějících se párů schopno a ochotno dohodnout se na úpravě poměrů nezletilého dítěte po rozvodu bez zásahu soudu a fakt, že nebudou muset kvůli takovéto dohodě před soud, by mohl motivovat k uzavření dohody páry další. Zákonodárce je také pro další omezení ingerence státu do rodinného života v případech, kdy takovéto zásahy nejsou nutné s ohledem na schopnost a ochotu manželů dohodnout se.

​

Dalším z důvodů navrhované novely je zefektivnění fungování opatrovnických soudů. S účinností Občanského zákoníku došlo ke značnému nárůstu agendy opatrovnických soudů. Řízení o úpravu poměrů nezletilých dětí v době po rozvodu tvoří významné procento případů vedených těmito soudy, jejich mimosoudní řešení by tak umožnilo opatrovnickým soudům věnovat se komplikovanějším případům a urychlení vedení řízení před opatrovnickými soudy.

​

Mimosoudní řešení úpravy poměrů nezletilých dětí je dle zákonodárce možné zejména s ohledem na data, dle kterých jsou ve velkém množství případů soudu rovnou předkládány dohody nebo jsou uzavřeny po jednání s mediátorem, příp. před soudem po prvním jednání ve věci.

​

Navrhované změny

​

Nově navrhovaná úprava počítá s tím, že místo řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte v době po rozvodu vedeném před soudem, by postačovala dohoda uzavřená mezi rodiči.

​

Návrh dále pracuje se dvěma variantami, kdy dle první z nich by dohoda mezi manžely musela mít formu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, dle druhé varianty by postačovala písemná forma a úředně ověřené podpisy manželů.

​

Dopad změn

​

Dle zákonodárce by měly navrhované změny mít za výsledek jak urychlení řízení před opatrovnickými soudy, tak větší prostor pro opatrovnické soudy k řešení komplikovanějších případů.

​

Zákonodárce se též domnívá, že výsledkem bude nárůst nesporných rozvodů a dojde k urychlení rozvodového řízení.

​

Odborná veřejnost se k navrhovaných změnám však vyjadřuje kriticky. Dle ČAKu a Unie rodinných obhájců nesledují tyto změny zájem dítěte, který by měl být zájmem primárním a až poté je možné hovořit o zájmu na zefektivnění české justice.

​

Hovoří o tom, že spousta rodičů ztotožňuje zájmy dítěte se zájmy svými, které však bývají dosti odlišné. Advokát, který pomáhá rodičům se sepsáním dohody, přináší do diskuze racionální prvek a je schopen vysvětlit klientovi, že některé věci jsou zcela nemístné. Postavení notáře je však naprosto odlišné od postavení advokáta a od postavení soudu – advokát hledá spravedlnost pro svého klienta a stojí za stranou, soud hledá spravedlnost pro všechny a stojí nad stranami, notář však stojí mimo strany a jeho úkolem je pouhé sepsání dohody s tím, že neovlivňuje její obsah.

​

Dále hovoří o tom, že novela občanského zákoníku má být účinná od roku 2020 a takto krátký časový úsek nedává notářům dostatečné množství času na seznámení se s problematikou dané agendy.

​

S ohledem na tyto skutečnosti se odborná veřejnost přiklání k druhé variantě, která by umožňovala sepsání dohody v písemné formě a ověřenými podpisy, i když samozřejmě preferuje stávající úpravu jakožto úpravu, která nejlépe reflektuje zájmy dítěte.

​

Navrhované změny pro Vás budeme dále sledovat a o dalším průběhu Vás budeme informovat.

​

Anna Zelenková, advokátní praktikantka
Advokátní kancelář Grinacová & Šulc