Dohoda o vině a trestu

Dohoda o vině a trestu je dohodou mezi státním zástupcem a obviněným, kterou je možno uzavřít v přípravném řízení, a to za splnění základní podmínky, kterou je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Zároveň však nesmí být z doposud opatřených důkazů a dalších výsledků přípravného řízení důvodné pochybnosti o jeho prohlášení, např. nesmí svým prohlášením „krýt“ někoho jiného.

Uzavření dohody o vině a trestu není přípustné v řízení proti uprchlému a v případech stíhání pachatele pro spáchání zvlášť závažného zločinu. Zvlášť závažným zločinem je dle § 14 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník“) takový úmyslný trestný čin, u nějž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. (Jde např. o tzv. prostou vraždu podle § 140 odst. 1 trestního zákoníku, u které je trestní sazba stanovena v rozmezí 10 – 18 let a horní hranice trestní sazby tedy deset let přesahuje)

Sjednání dohody o vině a trestu je možné zahájit na návrh obviněného, ale i bez návrhu ze strany státního zástupce, a to v případech, kdy výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Šlo by například o přečin krádeže podle § 205 odst. 1 trestního zákoníku, kdy si obviněný přisvojil peněženku poškozeného, kterou měl poškozený v zadní kapse svých kalhot tím, že se jí zmocnil, poškozený však ucítil, jak mu byla peněženka odcizena, otočil se tedy, načež obviněný začal bezhlavě utíkat. Poškozený tedy zakřičel „Chyťte zloděje!“ a obviněný byl po několika metrech zadržen přihlížejícími turisty.

Existence institutu dohody o vině a trestu by mohla evokovat jakési zkrácení poškozeného na jeho právech, která mu trestní zákony přiznávají. Aby ke zkrácení práv poškozeného nedošlo, má státní zástupce při sjednávání dohody o vině a trestu zákonem stanovenou povinnost dbát zájmů poškozeného. Této povinnosti zároveň odpovídají práva poškozeného, kdy poškozený má právo být přítomen jednání státního zástupce a obviněného, ledaže by výslovně prohlásil, že se vzdává svých procesních práv, které mu zákon přiznává v případech, kdy má právo na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích způsobené mu trestným činem, nebo na vydání bezdůvodného obohacení.

V případě, kdy je poškozený sjednávání dohody o vině a trestu přítomen, vyjádří se právě zejména k rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení. Přítomnost poškozeného však není podmínkou sjednání dohody o vině a trestu, lze ji sjednat i přes jeho absenci, pokud byl o sjednání vyrozuměn a bez omluvy se nedostavil k jejímu sjednávání.

V lednu letošního roku Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman přišel s návrhem, aby by bylo možné sjednávání dohody o vině a trestu i v trestních řízeních pro zvlášť závažné zločiny. Podmínka nepřípustnosti uzavření dohody o vině v takovýchto trestních řízeních je též vypuštěna v návrhu nového trestního řádu zveřejněného rekodifikační komisí trestního práva procesního na serveru www.tpp.justice.cz .

Většina praktiků s návrhem Nejvyššího státního zástupce souhlasí, důvody jsou zejména délka a průtahy současných trestních řízení. Např. místopředseda Městského soudu v Praze pro věci trestní Jan Kadlec souhlasí s připuštěním dohody o vině a trestu i pro zvlášť závažné zločiny, i když vražda není zrovna typickým případem, kde by dohoda připadala v úvahu. Člen prezidia Unie obhájců Petr Toman by dokonce byl pro zavedení povinnosti pokusu o uzavření dohody o vině a trestu, a to z důvodu urychlení trestních řízení.

Nesouhlas se však objevuje z řad akademiků, jako jsou ústavní právník prof. Aleš Gerloch a odborník na trestní právo prof. Jiří Jelínek, podle kterých by takovýto návrh směřoval proti základním zásadám trestního práva a narušení základní koncepce trestního procesu.

Anna Zelenková, advokátní praktikantka
Advokátní kancelář Grinacová & Šulc

Zdroje: