Úvod

​

Koupě je závazkem, se kterým se v běžném životě setkáváme pravděpodobně nejčastěji. Právní úpravu koupě jakožto úplatného závazku vznikajícího na základě kupní smlouvy najdeme v ust. § 2079-2183 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Už počet ustanovení vztahujících se k této problematice naznačuje, že jde o téma obsáhlé a často komplikované. Jednou ze zajímavých otázek týkajících se koupě jsou práva z vadného plnění, kterým se občanský zákoník věnuje především v ust. § 2099-2112.

​

Vady faktické a právní

​

Právní úprava práv z vadného plnění má především chránit kupujícího před vadami předmětu koupě, a to jak faktickými, tak právními. Pojem vadné věci vymezuje občanský zákoník v ust. § 2099, kdy dle něj daná věc postrádá ujednané vlastnosti, spočívající v množství, jakosti nebo provedení. Vadou je také plnění jiné věci či vada v dokladech, které jsou nutné pro užívání věci. Zákon zde vyjmenovává vady faktické, tedy ty, které spočívají v nedostatku v samotné fyzické podstatě věci. Vady právní na tomto místě nezmiňuje, je proto třeba čerpat z obecné úpravy, kterou najdeme v ust. § 1920. O právní vadu se jedná, pokud je věc omezena právy třetích osob (v rozporu s ujednáním mezi stranami).

 

Přechod nebezpečí škody

​

Pro kupujícího je ve vztahu k právům z vadného plnění důležité časové určení, kdy za případnou vadu odpovídá prodávající a kdy tato odpovědnost přechází na druhou smluvní stranu, tj. na samotného kupujícího. Zde zákon pracuje s tzv. přechodem nebezpečí škody. Ten si můžeme představit jako bod na časové ose značící změnu v subjektu, který nese nebezpečí náhodné zkázy nebo poškození předmětu koupě. Okamžik přechodu nebezpečí škody na kupujícího si mohou smluvní strany samy ujednat ve smlouvě; neučiní-li tak, dojde k přechodu podle zákona, tj. okamžikem převzetí, popř. okamžikem nabytí vlastnictví.
Pokud je věc vadná již při uvedeném přechodu nebezpečí škody, svědčí kupujícímu právo z vadného plnění, a to i tehdy, když se vada projeví až s postupem času (typickým příkladem jsou vrozené vady zvířat). Vada, která vznikne později, jde zpravidla k tíži kupujícího. Výjimkou je však situace, kdy se vada objeví v důsledku porušení povinnosti prodávajícího, který má např. předmět koupě také zprovoznit, ale nesprávným postupem zapříčiní vznik vady.

 

Určitým korektivem je zde úprava tzv. zjevných vad vycházející z předpokladu, že právně jednající osoby jsou nadány rozumem průměrného člověka, a je tedy spravedlivé v některých případech straně kupující právo z vadného plnění nepřiznat, a sice tehdy, když vadu musel kupující s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Za takových okolností nehraje roli ani to, zda prodávající druhou stranu na vadu upozornil. Příkladem může být koupě staré hojně užívané sedací soupravy, která je vlivem času místy odřená, nebo poškrábaných lyží. Popsanou odchylku nelze však aplikovat v případě, že se kupující nemohl seznámit se stavem předmětu koupě již při uzavírání smlouvy, což v praxi může znamenat např. to, že dochází ke koupi věci, která zatím neexistuje a má být v budoucnu vyrobena.

 

Ustanovení týkající se zjevných vad přímo vylučuje použití této úpravy také v situaci, kdy prodávající výslovně ujistil druhou smluvní stranu o neexistenci vad věci nebo vadu lstivě zastřel. Pokud tedy prodávající sdělí kupujícímu, že věc nemá vady, vznikají kupujícímu případná práva z vadného plnění bez ohledu na to, zda šlo o zřejmou vadu. Stejně tak je tomu v druhém případě, kdy prodávající zneužije svého silnějšího postavení, založeného např. na lepších znalostech či zkušenostech v dané oblasti, a vadu lstivě zastře. Do této kategorie spadající typicky situace, kdy prodávající věc při prohlídce zčásti zamění za jinou, využije optických klamů nebo jinak přesvědčí kupujícího, že se zde nejedná o vadu. Časté tak bývá např. vydávání nového nábytku za starožitný nebo prodej kopií uměleckých děl.

 

Z uvedeného vyplývá, že právní úprava této problematiky skutečně chrání do velké míry kupujícího, zároveň na něj ale také klade požadavek bdělosti v okamžiku, kdy by předmětem koupě měla být věc zjevně vadná.

 

 

Karolina Konečná, advokátní praktikantka
Advokátní kancelář Grinacová & Šulc

 

Pozn.: Na tento článek navazuje http://www.akgr.cz/clanky/koupe-a-uplatneni-prav-z-vadneho-plneni/.

 

Zdroje:

• TICHÝ, Luboš, PIPKOVÁ, Petra Joanna, BALARIN, Jan. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-521-3.

• HULMÁK, Milan, BEDNÁŘ, Václav, BEZOUŠKA, Petr, BOHMAN, Ludvík, DOBROVOLNÁ, Eva, DOLEŽAL, Tomáš, ELEK, Štefan, HANDLAR, Jiří, HAVEL, Bohumil, HORÁK, Pavel, CHALOUPKOVÁ, Helena, KABELKOVÁ, Eva, KASÍK, Petr, KOTÁSEK, Josef, LIŠKA, Petr, MACEK, Jiří, ONDREJOVÁ, Dana, PETROV, Jan, PIHERA, Vlastimil, SEDLÁČEK, Dušan, SEDLÁČEK, Pavel, SELUCKÁ, Markéta, SIMON, Pavel, SVOBODA, Lukáš, TRUBAČ, Ondřej, VÍTOVÁ, Blanka, WAWERKOVÁ, Magdalena. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-287-8.