Nebezpečné pronásledování

Nebezpečné pronásledování nebo též stalking je velmi nebezpečné jednání, které spočívá v úmyslném pronásledování a obtěžování jiné osoby, jehož následkem dochází ke snížení kvality jejího života, narušení soukromí a vyvolání pocitu strachu. Stalking může skončit psychickými poruchami oběti, fyzickým napadením a výjimečně také vraždou či sebevraždou oběti. I když se může zdát, že se stalking týká jen známých osobností a celebrit, není tomu tak. Obětí nebezpečného pronásledování se může stát kdokoli bez rozdílu věku, pohlaví, vzhledu či sociálního postavení, a je tak důležité vědět, jak se zachovat v případě, že se vy nebo někdo z vašich blízkých se stalkingem setká.

Pojem stalking byl poprvé použit v USA v 90. letech minulého století, doslovně bychom ho mohli přeložit jako „pronásledování, stopování divoké zvěře“, ovšem namísto zvěře zde jako oběť vystupuje člověk, který je vystaven podobným útokům. Trestný čin nebezpečného pronásledování je v České republice trestným činem od 1. ledna 2010 a je zařazený mezi trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných, konkrétně do podskupiny trestných činů narušujících soužití lidí (díl 5).

Trestný čin nebezpečného pronásledování spočívá v dlouhodobém pronásledování prováděném v konkrétních, zákonem stanovených formách jednání, které jsou způsobilé v jiném vzbudit důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých.

Dlouhodobostí se rozumí alespoň několik vynucených kontaktů nebo pokusů o ně, které zároveň musí být způsobilé v poškozeném vyvolat důvodnou obavu. Konkrétně se tedy jedná o soustavné, opakující se a zpravidla i systematicky prováděné jednání, které vybočuje z běžných norem chování. Pokud pronásledování pokračuje delší dobu, je považováno za potenciálně vysoce nebezpečné, jelikož se zvyšuje pravděpodobnost stupňování útoků a násilí. Čím větší je tedy frekvence a různorodost jednotlivých forem pronásledování, tím kratší může být časové období, během kterého k nežádoucímu chování pachatele dochází. Pachatel je při svém chování veden snahou ovlivnit, omezit či zničit obvyklý způsob života poškozeného a postupně ho tak dostat pod svůj bezvýhradní vliv a moc. Opakováním se dle judikatury rozumí více než 10 pokusů o kontakt, trvajícím obdobím pak minimálně doba 4 týdnů. Ojedinělé nebo náhodné projevy, byť jinak nežádoucího chování, tyto požadavky nesplňují. Pachatel může užívat i tzv. zdánlivě legální prostředky, jako je vyhledávání blízkosti oběti, např. údajně z pracovních důvodů, nebo i nedovolené prostředky (např. vyhrožování).

Dlouhodobé pronásledování musí být prováděno alespoň v jedné z pěti zákonem vyjmenovaných forem jednání.

Co se týče výhružky ublížením na zdraví nebo jinou újmou, výhružkou je třeba rozumět takové protiprávní jednání, které je objektivně způsobilé vzbudit důvodnou obavu, aniž je ovšem nutné takovou důvodnou obavu u poškozeného skutečně vyvolat. Výhružka musí být míněna vážně a musí být zaměřena na ublížení na zdraví nebo způsobení jiné újmy, např. způsobení škody na majetku nebo narušení rodinného soužití či sexuální integrity. Jiná újma se hodnotí jednak s přihlédnutím k ublížení na zdraví (měla by být z hlediska závažnosti srovnatelná), a jednak ke konkrétním okolnostem případu. Není tedy nutné, aby byla obava v poškozeném vyvolána, výhružka ale musí být schopná obavu vzbudit a vždy záleží na konkrétních okolnostech případu, především na tom, jak je výhružka nebezpečná a jaké je povahy, jak se pachatel při výhružkách choval, jak poškozeného a jeho okolí zasáhly a podobně.

Vyhledávání osobní blízkosti a sledování poškozeného zahrnuje nejrůznější způsoby slídění, pozorování, obtěžování, doprovázení, např. pozorování dalekohledem, doprovázení do práce a z práce, postávání před domem, návštěvy v zaměstnání, špehování a další.

Vytrvalý kontakt prostředky elektronické komunikace, písemně nebo jinak zahrnuje nespočet různých forem soustavných, tj. vytrvalých kontaktů. Zejména se jím rozumí kontakt prostřednictvím nevyžádaného volání, dopisů, e-mailů, SMS zpráv, často s agresivním, vulgárním či výhružným obsahem. Dále je možné mezi formy vytrvalých kontaktů zahrnout zasílání pozorností a dárků, a také kontakty zprostředkované třetí osobou.

Omezováním obvyklého způsobu života poškozeného se rozumí takové omezení dosavadního života poškozeného, ke kterému dojde proti jeho vůli nežádoucími zásahy pachatele do sféry jeho osobního, rodinného, ale i profesního života. Poškozený v důsledku jednání pachatele není schopen vykonávat své obvyklé aktivity, nebo jsou tyto aktivity podstatně narušeny a omezeny.

Posledním zákonem jmenovaným způsobem chování je zneužití osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu s poškozeným, není však rozhodující, zda ke kontaktu skutečně dojde, ani o jaký druh kontaktu pachatel usiluje.

Jednotlivé formy jednání nebezpečného pronásledování nelze posuzovat izolovaně, nýbrž v jejich souhrnu, když právě skutečnost, že pachatel používá různé formy nevhodného chování, může vést k naplnění dané skutkové podstaty, ačkoliv by jednotlivé formy nevhodného chování samy o sobě nenaplňovaly znaky uvedené skutkové podstaty.

K tomu, aby se pachatel dopustil nebezpečného pronásledování je potřeba, aby výše uvedené formy jednání byly způsobilé vzbudit důvodnou obavu o život nebo zdraví poškozeného nebo o život a zdraví jemu blízkých osob. Důvodnou obavou se rozumí obava objektivně způsobilá vyvolat vyšší stupeň obav, úzkosti, není ovšem nutné, aby takový pocit v poškozeném skutečně vyvolala. Za důvodnou obavu se považuje nejen obava o zdraví fyzické, ale také obava o zdraví psychické.

Prevence stalkingu a rady kam se obrátit

Ne vždy je možné zabránit tomu, abyste se stali obětí útočníka, nicméně lze takové riziko snížit tím, že se budete chovat preventivně. Základem je nezveřejňovat své kontaktní údaje a nesdílet veřejně informace o sobě či svých blízkých. Na první pohled nevinný telefonický a virtuální kontakt se časem může zvrhnout v permanentní pronásledování a obtěžování vedoucí k cílenému psychickému teroru, v nejhorším případě i pokusu o fyzické ublížení.

Pokud máte pocit, že jste se stali obětí stalkingu, neváhejte požádat o pomoc a nespoléhejte na to, že bude lépe a stalkera přestanete bavit. Stalkeři umí být vynalézaví.

  • Obraťte se na PČR, advokáta, Bílý kruh bezpečí či jiné odborné instituce,

  • dejte stalkerovi dostatečně najevo, že o jeho zájem nestojíte a přerušte osobní i jakýkoli jiný kontakt (nereagujte na vzkazy, nijak s ním nekomunikujte, nescházejte se s ním) – jakákoli reakce a kontakt je pro útočníka cílem a může vést k prohloubení jeho zájmu o vás,

  • shromažďujte důkazy a materiály, např. si uložte sms zprávy, e-maily,

  • informujte své okolí, např. kolegové mohou být důležitými svědky, přátelé psychickou oporou,

  • mimo domov se pohybujte s další osobou, která vás doprovodí,

  • změňte své telefonní číslo a e-mail,

  • změňte zvyky a trasy, vyhýbejte se místům možného setkání se stalkerem.

Barbora Jakoubková, advokátní praktikantka
Advokátní kancelář Grinacová & Šulc


Zdroje:

  • Právnický slovník, 3. vydání, 2009
  • Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  • Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012
  • www.policie.cz