Zvýšení trestních sazeb u vybraných trestných činů spáchaných za stavu nouze

Svobodu pohybu a pobytu zaručuje čl. 14 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Listina ve stejném článku odst. 3 dále říká, že „tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody“. Zákonem, kterým se provádí uvedené ustanovení Listiny, je zákon č. 240/2000 Sb. zákon o krizovém řízení (dále jen „krizový zákon“), ve kterém je v ust. § 5 uvedeno, že „za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit“:

  1. právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví

  2. vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,

  3. svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,

  4. právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,

  5. právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění,

  6. právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.

V dané bezprecedentní situaci šíření koronaviru je z uvedených bodů nejdůležitější písm. c) (ostatní body, zejm. písm. d) a f) jsou podle logického argumentu od většího k menšímu konzumovány písm. c)), podle kterého lze svobodu pohybu a pobytu omezit ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací. Vláda je dále zmocněna v ust. § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území.

V současné situaci je vymezeným prostorem celé území České republiky. Krizový zákon počítá s mimořádnými událostmi, jako jsou povodně, požáry, či jiné živelní mimořádné události, nepředpokládá však omezení volného pobytu a pohybu pro celé území státu. Jak je již ale shora uvedeno, jedná se o bezprecedentní situaci a vzhledem k její závažnosti je vládní usnesení ze dne 15. března 2020 č. 215 o přijetí krizového opatření zřejmě legitimní, přičemž k případnému přezkumu vládního usnesení s ústavním pořádkem ČR (tzv. test proporcionality) je příslušný Ústavní soud.

V době vyhlášeného nouzového stavu je možné u některých trestných činů použít přísnější trestní sazby. Podle vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství „vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s výskytem a šířením onemocnění COVID-19 odůvodňuje použití obecné přitěžující okolnosti trestního zákoníku, konkrétně, že pachatel spáchal trestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace“, viz www.ceskajustice.cz.

Podle Nejvyššího státního zastupitelství se to týká několika trestných činů. Těmi jsou šíření nakažlivé lidské nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, krádež, zpronevěra, podvod, lichva a také šíření poplašné zprávy.

Podle § 152 odst. 2 trestního zákoníku bude odnětím svobody na dvě léta až osm let potrestán pachatel, který úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí. Rozdíl oproti normálnímu stavu je poměrně značný, protože v případě spáchání tohoto trestného činu za obvyklých okolností zde hrozí trest odnětí svobody v délce od šesti měsíců do tří let nebo zákaz činnosti nebo propadnutí věci, přičemž s velkou pravděpodobností by v tomto případě, pokud by byl uložen trest odnětí svobody, byl uložen trest s podmíněným odkladem. Naproti tomu v současné situaci za vyhlášeného nouzového stavu by byl s velkou pravděpodobností uložen trest nepodmíněný.

Přísnější je postih i v případě, že by pachatel spáchal trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. V tomto případě hrozí za běžných okolností pachateli dle ust. § 153 odst. 1 trestního zákoníku trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Naproti tomu v současné situaci za vyhlášeného nouzového stavu hrozí pachateli trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta.

Dalším v současné době přicházejícím v úvahu trestným činem, a to zejména v souvislosti se sdílením nepravdivých informací na sociálních sítích či v médiích, je podle ust. § 357 trestního zákoníku trestný čin šíření poplašné zprávy spočívající v úmyslném způsobení nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že je rozšiřována poplašná zpráva, která je nepravdivá. V tomto případě za běžných okolností hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. Naproti tomu v současné situaci vyhlášeného nouzového stavu hrozí pachateli tohoto trestného činu trest odnětí svobody na dvě léta až osm let.

V případě spáchání trestného činu podle § 156 trestního zákoníku úmyslného ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty je za současného nouzového stavu možné uložit trest odnětí svobody od dvou do osmi let. Za normálních okolností to je pak trest odnětí svobody nanejvýš na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci.

U krádeže podle § 205 trestního zákoníku je za normálních okolností trest odnětí svobody nejvýše na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. V současné situaci vyhlášeného nouzového stavu zde pachateli hrozí dvě léta až osm let trestu odnětí svobody. To samé platí obdobně i pro zpronevěru podle § 206 trestního zákoníku a pro podvod podle § 209 trestního zákoníku.

V případě lichvy podle § 218 trestního zákoníku za normálních okolností hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. V současnosti za vyhlášeného nouzového stavu pachateli hrozí trest odnětí svobody na tři léta až osm let.

Závěrem je třeba ještě doplnit, že u trestných činů šíření nakažlivé nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami, krádeže, zpronevěry a podvodu je trestná již příprava těchto trestných činů.

Mgr. Jakub Kutílek, advokátní koncipient
Advokátní kanceláře Grinacová & Šulc