Úvodem

 

Koupě, definovaná jako úplatný závazek vznikající na základě kupní smlouvy, je tématem obsáhlým a skýtá řadu zajímavých problémů či nevyřešených otázek. Její právní úpravu bychom našli v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), konkrétně v ust. § 2079-2183. Pro strany kupní smlouvy může být podstatné mimo jiné to, jakým způsobem upravuje zákon tzv. práva z vadného plnění.

Základní informace o vzniku práv z vadného plnění v případě koupě jsem se pokusila shrnout ve svém posledním článku, na který bych zde ráda navázala a uvedla čtenáře rovněž do problematiky uplatnění těchto práv.

 

Uplatnění práv z vadného plnění

​

Proces uplatnění práv z vadného plnění můžeme rozdělit do dvou fází. První fáze zahrnuje oznámení vady kupujícím prodávajícímu. K takovému jednání kupujícího je třeba především zjištění přítomnosti vady, k čemuž zpravidla dochází při provedení prohlídky. Strana kupující by měla předmět koupě prohlédnout ideálně již při uzavírání kupní smlouvy a není-li to možné (případně není-li možné při takové prohlídce zjistit veškeré vady), pak co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci, ke kterému dochází nejčastěji okamžikem převzetí věci. Zde je třeba posuzovat každý případ individuálně, neboť nelze požadovat po kupujícím, aby za účelem kontroly bezvadnosti věci např. již při uzavření kupní smlouvy otevřel obal, ve kterém by jinak věc vydržela bez poškození podstatně déle než v případě jejího vybalení.

​

Pro uplatnění práv z vadného plnění je nezbytné aktivní jednání strany kupující spočívající v jednostranném projevu vůle adresovaném prodávajícímu, kterým je výše zmíněné oznámení vady. Občanský zákoník nestanoví formu oznámení, lze tedy dospět k závěru, že může být učiněno v libovolné formě, pokud si smluvní strany neujednaly jinak. Písemná forma však zpravidla usnadňuje případné dokazování v rámci soudního řízení. Stejně tak není výslovně vymezena lhůta k učinění oznámení, z ust. § 2111 a 2112 občanského zákonu ale vyplývá, že je třeba oznámit vady včas, tedy bez zbytečného odkladu poté, co se kupující o přítomnosti vady dozvěděl, tj. zpravidla po vykonání prohlídky věci. Zvláštním způsobem je nutné posuzovat oznámení tzv. skrytých vad, kdy je přirozené, že se vada projeví až po určité době. Pro skryté vady zákon stanoví objektivní lhůtu dva roky od odevzdání věci. Ust. § 2129 občanského zákoníku pak stanoví výjimku pro stavby spojené se zemí pevným základem, kdy je možné skrytou vadu oznámit ve lhůtě pěti let od nabytí vlastnického práva ke stavbě kupujícím.

​

V případě, kdy ze strany kupujícího nedojde k včasnému oznámení vady prodávajícímu, dochází k zániku práva kupujícího na odstoupení od smlouvy. Další následek nevčasného uplatnění práv z vadného plnění může nastat na základě uplatnění námitky prodávajícího v rámci případného soudního řízení, kdy kupujícímu nebude soudem právo z vadného plnění vůbec přiznáno. Výjimkou z uvedeného je situace, kdy prodávající věděl o přítomnosti vady nebo skutečnosti, která ji může vyvolat, již v době odevzdání věci, přesto s tímto stranu kupující neobeznámil. V takovém případě prodávající právo na námitku ztratil a zákon mu nepřiznává možnost práva z vadného plnění kupujícího námitkou vyloučit.

​

Druhou fází procesu uplatnění práv z vadného plnění je pak volba jednoho z nástrojů právní ochrany, kterou činí kupující. Ten si může vybrat, zda uplatní nárok na odstranění vady (formou opravy věci, dodání chybějícího plnění nebo výměny věci za novou, bezvadnou), přiměřenou slevu z kupní ceny nebo odstoupení od smlouvy, popř. náhradu škody. Svou volbu by měl kupující straně prodávající sdělit již při oznámení vady, případně bez zbytečného odkladu poté (např. pokud potřebuje více času na promyšlení, aby si správně vybral pro něj nejvhodnější nástroj právní ochrany). Je třeba upozornit, že jednou učiněnou volbu není snadné později měnit. V zásadě ji lze změnit pouze dohodou s prodávajícím nebo pokud realizace původně zvoleného není možná (např. kupující uplatňuje nárok na opravu věci a ukáže se, že vadu takto odstranit nelze).

 

Závěrem

 

Otázka uplatnění práv z vadného plnění v rámci koupě se může do určité míry jevit složitou, přestože v občanském zákoníku je jí věnováno jen několik paragrafů. Příslušná ustanovení totiž obsahují řadu výjimek či podmínek nutných k realizaci těchto práv.

​

Základem úspěchu pro kupujícího je vycházet ze zásady vigilantibus iura (bdělým náleží práva), tedy je třeba předmět koupě řádně prohlédnout (v té míře, v jaké je to možné) a v případě odhalení vady a vzniku práv z vadného plnění začít nastalou situaci bez zbytečného odkladu řešit, tj. oznámit vadu a zvolený nástroj právní ochrany prodávajícímu. Je také dobré disponovat důkazem takového jednání, např. vadu oznámit písemně a ponechat si kopii s potvrzením o doručení nebo ji oznámit ústně před svědky.

​

S ohledem na různé odchylky a zvláštní situace, se kterými občanský zákoník počítá, je vždy třeba posoudit každou situaci individuálně. Řešení může být komplikovanější zejména v případě koupě nemovitých věcí či hodnotnějších věcí movitých, tehdy se proto doporučuje obrátit se na odborníka, který bude přesně vědět, jaký zvolit postup, aby kupující dosáhl žádoucího výsledku.

 

 

Karolina Konečná, advokátní praktikantka
Advokátní kancelář Grinacová & Šulc

 

Zdroje:

• TICHÝ, Luboš, PIPKOVÁ, Petra Joanna, BALARIN, Jan. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-521-3.

• HULMÁK, Milan, BEDNÁŘ, Václav, BEZOUŠKA, Petr, BOHMAN, Ludvík, DOBROVOLNÁ, Eva, DOLEŽAL, Tomáš, ELEK, Štefan, HANDLAR, Jiří, HAVEL, Bohumil, HORÁK, Pavel, CHALOUPKOVÁ, Helena, KABELKOVÁ, Eva, KASÍK, Petr, KOTÁSEK, Josef, LIŠKA, Petr, MACEK, Jiří, ONDREJOVÁ, Dana, PETROV, Jan, PIHERA, Vlastimil, SEDLÁČEK, Dušan, SEDLÁČEK, Pavel, SELUCKÁ, Markéta, SIMON, Pavel, SVOBODA, Lukáš, TRUBAČ, Ondřej, VÍTOVÁ, Blanka, WAWERKOVÁ, Magdalena. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-287-8.