Podle údajů Českého statistického úřadu skončí v České republice zhruba každé druhé manželství rozvodem. Ačkoli se zdá, že rozvody jsou u nás již běžnou záležitostí, většině obyvatel nahání řízení o rozvod manželství hrůzu. Co všechno je třeba doložit? Co když manžel s rozvodem nesouhlasí? Jak se postupuje v případě, že jsou zde nezletilé děti? Odpovědi na základní otázky Vám zodpovíme v tomto článku.
Sporný a nesporný rozvod
Základním předpokladem pro rozvod manželství je podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku přítomnost hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu soužití manželů, přičemž nelze očekávat jeho obnovení. Soužitím manželů se rozumí osobní (včetně intimního) a majetkové společenství, což zahrnuje např. vzájemnou péči, sdílení radostí i starostí nebo společné trávení volného času. Není přitom nutné, aby spolu manželé bydleli (tj. pro přítomnost rozvratu není rozhodné, zda spolu manželé bydlí).
V souvislosti s tím potom rozlišujeme rozvod sporný a nesporný. Sporným je rozvod se zjišťováním příčin rozvratu. Soud se zde tedy zabývá nejen otázkou, zda je soužití manželů rozvráceno, ale také tím, co k rozvratu vedlo. Řízení je v tomto případě zahájeno návrhem jednoho z manželů. O sporný rozvod se tak většinou jedná v situaci, kdy jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí (což samo o sobě samozřejmě neznamená, že by manželství nemohlo být rozvedeno).
O nesporném rozvodu (rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu) mluvíme, pokud manželé podají společný návrh nebo pokud se jeden z nich připojí k návrhu druhého z manželů. Vzhledem k tomu, že soud za těchto okolností zkoumá pouze přítomnost rozvratu, nikoli jeho příčiny, bývá tato varianta rychlejší a méně nákladná. Logickým předpokladem je však souhlas a následná součinnost obou manželů.
Podmínky rozvodu
Jak již bylo uvedeno výše, základní podmínkou pro oba typy rozvodu je existence rozvratu. Výjimku tvoří tzv. tvrdostní klauzule zakotvená v § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, soud manželství nemůže rozvést, pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, který je dán zvláštními důvody (např. jedná se o invalidní dítě), nebo se zájmem manžela, jenž se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství (zde s výjimkou případů, kdy spolu manželé už nežijí alespoň tři roky). Rozpor se zájmem jednoho z manželů tak může být dán např. v situaci, kdy tato osoba trpí závažnou chorobou a je odkázána na pomoc druhého z manželů nebo kdy by pro ni rozvod znamenal ztrátu možnosti bydlení, přičemž obstarání nového místa k bydlení by bylo značně komplikované.
Další podmínku představuje úprava poměrů nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, pro dobu po rozvodu manželů. V případě sporného rozvodu bude o úpravě poměrů dítěte rozhodovat soud. Pokud se jedná o nesporný rozvod, uzavřou manželé dohodu o úpravě poměrů dítěte, kterou následně předloží ke schválení soudu. V obou případech se budou poměry dítěte v době po rozvodu manželství řešit před rozhodováním o samotném rozvodu, a to v samostatném zvláštním řízení.
Dále jsou v § 757 občanského zákoníku stanoveny zvláštní podmínky pro nesporný rozvod. Manželství musí v takovém případě ke dni zahájení řízení (tj. dnem doručení návrhu soudu) trvat alespoň jeden rok s tím, že manželé spolu déle než šest měsíců nežijí (ve smyslu soužití, jak je popsáno výše v odstavci věnovaném vysvětlení sporného a nesporného rozvodu). Dále je třeba soudem schválená dohoda o poměrech nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, pro dobu po rozvodu manželů a dohoda o úpravě majetkových poměrů, bydlení, příp. výživného pro dobu po rozvodu. Posledně uvedenou dohodu, resp. dohody, je nutné předložit v písemné formě s úředně ověřenými předpisy.
Praktické informace
1. Kde podat návrh
Návrh se podává u okresního soudu, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů, jinak u obecného soudu manžela, který nepodal návrh na rozvod, a pokud by zde nebyl ani takový soud (např. v případě společného návrhu), pak u obecného soudu manžela, který podal návrh. Obecný soud účastníka řízení upravuje § 85 občanského soudního řádu (zpravidla je určen bydlištěm osoby).
2. Soudní poplatky
Aktuální výše soudního poplatku za řízení o rozvod manželství je 2.000,- Kč.
Řízení ve věci péče o nezletilé a o vyživovací povinnosti rodičů vůči nezletilým dětem je od poplatků osvobozeno.
Poplatek za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů činí 2.000,- Kč, který se navyšuje o 5.000,- Kč za každou nemovitou věc a o 15.000,- Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku.
3. Náklady řízení
Každý z účastníků nese své náklady řízení.
Náhrada nákladů řízení tak zpravidla nepřísluší žádnému z nich.
4. Délka řízení
Zde není možné poskytnout jednoznačnou odpověď. Řízení o rozvod manželství může trvat v rozmezí pár měsíců až několika let v závislosti zejména na tom, zda se jedná o rozvod sporný či nesporný, jaké jsou vztahy mezi manželi a do jaké míry jsou ochotni spolupracovat, zda mají nezletilé děti, co vše tvoří společné jmění manželů a jestli se v tomto směru dokážou dohodnout.
Ačkoli rozvod manželství a řízení o něm upravuje jen několik paragrafů v občanském zákoníku a občanském soudním řádu, a jedná se tedy z právního hlediska spíše o méně komplikovanou úpravu, doporučujeme obrátit se na advokáta, který Vám celý proces výrazně usnadní, neboť řadu věcí může vyřešit za Vás. Obzvlášť v případě vypjatých vztahů se jeví pomoc advokáta jako žádoucí.
Karolina Konečná, advokátní praktikantka
Advokátní kancelář Grinacová & Šulc
Zdroje:
Winterová, A., Macková, A. a kolektiv. Civilní právo procesní. Část první: řízení nalézací. 8. nezměněné vydání. Praha: Leges, 2015. ISBN 978-80-7502-076-5
Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kolektiv. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-503-9