Úvod
Společné jmění manželů (dále jen „SJM“) může vzniknout pouze mezi manželi (nikoliv např. mezi registrovanými partnery). Jedná se o majetkové společenství, které podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), tvoří vše, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. Do společného jmění tedy budou patřit jen ty věci, které jsou obchodovatelné.1 To neplatí, zanikne-li SJM za trvání manželství na základě zákona (např. zrušení SJM rozhodnutím soudu, tzv. předmanželskou smlouvou, prohlášením konkurzu aj.). Vedle majetku, který tvoří se zákonnými výjimkami SJM je důležité si uvědomit, že do SJM spadají i dluhy a z nich vyplývající odpovědnost manželů.
Dluhy v SJM
Součástí SJM jsou podle § 710 OZ dluhy převzaté za trvání manželství. Převzatými dluhy se rozumí ty, které byly převzaty na základě právního jednání. Nikoliv tedy např. dluh, který vznikl jednomu z manželů porušením zákona (§2910 OZ)2 nebo dluhy, které jednomu z manželů vznikly na základě zákona. Z převzatých dluhů pak zákon vylučuje ze SJM ty, které se týkají výlučného majetku jednoho manžela v rozsahu, který převyšuje příjmy z tohoto majetku a ty, které byly převzaty bez souhlasu druhého manžela s výjimkou dluhů vzniklých při obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Byl-li tedy dluh převzat jedním z manželů bez souhlasu druhého manžela, aniž by se jednalo o dluh vzniklý při obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny, má druhý z manželů k dispozici institut relativní neplatnosti (§ 714 odst. 2 OZ) tzn., že se manžel může dovolat neplatnosti právního jednání druhého manžela.
Ochrana třetích osob
Třetím osobám zejména tedy věřitelům manželů nebo jednoho z manželů, zákon poskytuje širokou ochranu. V obecné rovině platí, že vznikl-li dluh jen jednomu z manželů za trvání SJM, může se věřitel při výkonu rozhodnutí (exekuci) uspokojit i z toho, co je v SJM (§ 731 OZ). Jestliže tedy za trvání SJM jeden z manželů převezme dluh bez souhlasu druhého manžela, aniž by se jednalo o obstarávaní každodenních nebo běžných potřeb rodiny a druhý z manželů např. o tomto dluhu ani neví, může se věřitel uspokojit z majetku v SJM. Jestliže druhý manžel o dluhu nevěděl, resp. dluh vznikl proti vůli tohoto manžela, poskytuje mu zákon částečnou ochranu a druhý manžel může vůči věřiteli svůj nesouhlas s dluhem vyslovit bez zbytečného odkladu, jakmile se o dluhu dozví (§ 732 OZ). V takovém případě se věřitel může uspokojit z majetku v SJM pouze do výše, která by představovala vypořádací podíl dlužného manžela. Obdobná situace bez toho, aniž by druhý manžel musel vůči věřiteli vyslovit svůj nesouhlas, nastává v případech, kdy je jeden z manželů povinen plnit výživné, jedná-li se o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo se jedná o dluh, který jednomu z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství. Jak je výše uvedeno, zákon poskytuje širokou ochranu věřitelům. Může tedy nastat např. situace, kdy si novomanželé z naspořených peněz pořídí společný byt, který již bude spadat do SJM. Následně přijde věřitel a bude se domáhat uspokojení své pohledávky vůči dlužnému manželovi, který však nemá žádný jiný majetek, než společný byt. V exekučním řízení pak může být tento byt postižen až do výše, která by představovala vypořádací podíl dlužného manžela tedy zpravidla do 1/2.
Exekuční řízení
V nalézacím řízení před soudem může věřitel získat exekuční titul pouze vůči jednomu z manželů, za předpokladu, že dluh tohoto manžela nespadá do SJM. Majetek, který spadá do SJM, však v rámci exekuce lze postihnout. Druhý z manželů se nestává spoludlužníkem, ale musí strpět uspokojení pohledávky věřitele z majetku v SJM až do výše odpovídající vypořádacímu podílu dlužného manžela.
Velmi problematické ustanovení obsahuje § 42 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, který stanoví, že jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. Co se rozumí dluhem povinného, pro který lze vést exekuci tímto způsobem, stanoví § 731 OZ, dle kterého vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.
Závěr
Závěrem lze uvést, že ač je manželství jedním ze základních společenských a právních institutů tvořící základ rodiny, měli by být manželé obezřetní ohledně svých dluhů, jelikož tyto mohou mít nejen pro SJM, ale i pro celé manželství neblahé důsledky. Nedlužnému manželovi se nabízí několik možností, jak se těmto rizikům vyhnout. Manželé mohou modifikovat SJM k okamžiku vzniku SJM, jeho rozsah či podmínky správy. Krom toho se nově nabízí úplné vyloučení vzniku SJM a založení režimu oddělených jmění dle § 729 OZ.4
Mgr. Michal Hovorka, advokátní koncipient
Advokátní kanceláře Grinacová
1 ZUKLÍNOVÁ, Michaela, DVOŘÁK, Jan, ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanské právo hmotné. Díl druhý: Rodinné právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 51.
2 MELZER, Filip, TÉGL, Petr, ŠÍNOVÁ, Renáta. Odpovědnost za dluhy manžela dle nového občanského zákoníku. Právní rozhledy 19/2014, s. 649.
3 KASÍKOVÁ, Martina a kol., Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 275
4 MELZER, Filip, TÉGL, Petr, ŠÍNOVÁ, Renáta. Odpovědnost za dluhy manžela dle nového občanského zákoníku. Právní rozhledy 19/2014, s. 649.